Texto de información:
SHOW DE AJEDREZ (OTROS RECUERDOS DE JOHN CAGE) »El sonido se transforma y restaura, ¡pero de forma irreconocible! Él renacerá. Es un renacimiento o reencarnación perpetua. es la vida Y sigue y sigue.” Esta cita del libro de John Cage Para las aves resuena en las versiones individuales de espectáculo de ajedrez con una composición de la Orquesta de Apertura de Praga. La idea tambien espectáculo de ajedrez se originó a mediados de la década de 1990 cuando la pieza titulada mezcla de jaula jugado no público. 1962 utilizó a John Cage para su composición. Atlas Eclíptica Cartas estelares realizadas por el astrónomo checoslovaco Antonín Bečvář. Nuestro objetivo era continuar con esta forma de trabajar, pero utilizando un juego de ajedrez real. Más tarde se convirtió espectáculo de ajedrez Actuado en vivo cinco veces, dos veces en una versión abreviada. La primera espectáculo de ajedrez-La actuación tuvo lugar en Telč en 2007. Con motivo del centenario del nacimiento de John Cage en 2012 espectáculo de ajedrez en la exposición Membrana Disyecta para John Cage reproducido en la Galería DOX de Praga y en la Galería de Bellas Artes de Ostrava en una versión electrónica para cuatro portátiles y un vídeo. La última actuación en directo de espectáculo de ajedrez tuvo lugar en 2017 como parte del festival de música contemporánea Ostrava Days, con Reinhold Friedl como solista. La otra versión de espectáculo de ajedrez fue creado en el estudio – Espectáculo de ajedrez [versión 4'34”], en colaboración con Miroslav Beinhauer, un virtuoso del piano checo. "¿Al Maestro no le gusta la música?", preguntó el pianista irritado que estaba de pie junto a su mesa en el enorme y vacío restaurante del hotel. "No, no, no me gusta", declinó John Cage (del ensayo de Sean Bronzell Legados superpuestos: jaula, ajedrez, música (como los usamos), 2021). Y Richard Kostelanetz añade: »En la página 218 de Citas desconocidas de Camps desde 2000 a.C. hasta el presente dice 'Uno de los sonidos más encantadores de todos... es el silencio total', una cita atribuida a mi tío Andre K., del New York Journal-American, un periódico olvidado, 8 de febrero de 1955; del cual no sabía nada antes, aunque fue Andre quien me dio mis primeros discos de Cage alrededor de 1963.« Orquesta de apertura, Praga, septiembre de 2021
ESPECTÁCULO DE AJEDREZ Esta pieza de 64 minutos utiliza fragmentos de obras de Cage como material sonoro, que se ordenan y combinan aleatoriamente. Simultáneamente con espectáculo de ajedrez se convierte en Reinhold Friedl Cages Cancioneros lista. A la manera de un quodlibet, la estructura estricta de espectáculo de ajedrez confrontado con una selección impredecible de otras obras: varias partes de piano de la Número de piezas, una selección desordenada de la Cancioneros, tal vez incluso el Suite para piano de juguete y sacia vejaciones. espectáculo de ajedrez contiene no sólo el musical sino también un componente visual. Los dos elementos son independientes entre sí y comparten solo una estructura de tiempo de 64 minutos, dividida en dieciséis secciones de cuatro minutos; la duración total corresponde a las 64 casillas del tablero de ajedrez y los 64 hexagramas del Yo Ging. En secciones individuales, la música y las muestras, así como sus duraciones, puntos de inicio y finalización, se aleatorizan de acuerdo con las pautas de la Yo Ging ciertamente. Los procesos importantes se determinaron previamente con tallos de milenrama, mientras que otros parámetros, como los intervalos de tiempo, se determinan mediante un generador de números aleatorios. El componente visual de espectáculo de ajedrez se basa en la grabación de una partida de 1970 entre los maestros de ajedrez Robert Fischer y Vasily Smyslow (apertura pájaro). Vemos un tablero de ajedrez tradicional en blanco y negro y, en lugar de piezas de ajedrez, hay una capa de 22 fotografías en blanco y negro con el tema de John Cage. Cada movimiento activa diferentes campos y revela las siguientes imágenes. El orden de los movimientos es en parte aleatorio. Aparte de la coordinación temporal, el nivel visual es independiente del sónico. En 64 minutos, aparecen 128 imágenes de diferentes duraciones (según intervalos de tiempo generados aleatoriamente), que reflejan los diferentes tiempos de pensamiento para los movimientos de ajedrez individuales. A medida que avanza el juego, los cambios visuales inicialmente claros relacionados con los movimientos individuales dan paso a fallos y cambios radicales que se repiten gradualmente. Programa: Chess Show (Otros recuerdos de John Cage) CD 1 Espectáculo de ajedrez [versión en vivo] (2017) 64: 00 [01] 08:00 p.m. Orquesta de apertura, concepto y electrónica CD 2 Espectáculo de ajedrez [versión 4'34”] (2021) 64: 00 [01] 08:00 p.m. Orquesta de apertura, concepto y electrónica primeras grabaciones Reseñas de prensa:
09.06.2022 Orquesta de Apertura Nova Alba Pražské radikálně experimentalální těleso Opening Performance Orchestra na svých dvou new albech představuje tentokrát svou osobitoucommunication s tvůrčím světem Johna Cage a opět in Milana Knížáka. V listopadu loňského roku vyšel Opening Performance Orchestra již sedmý titul na belgickém labelu Sub Rosa, který stejně jako jejich první (Broken Re/broken, 2015) vzešel ze spolupráce s multimediálním umělcem Milanem Knížákem. Tentokrat si připomeneme snahy Knížákova sdružení Aktual z let 1967 – 1968 vytvořit Aktuální město, svobodnou creativení zónu, v rámci nichž Knížák napsal také deset krátkých programových textů , které naznačovaly směřování oborů a přístupů též plánované autonomní university (na autorových stránkách jsou ke čtení zde) . V lekci první je vyložen přístup k pojmu conflict, abychom byli připraveni na dalších devět, např. O snech, O víře, O umění, O lásce, vždy s odůvodněnou velkou svobodomyslností, místy s kampfy vždy s poetickými přesahy. Na stejnojmenném albu začne Aktual Univerzita doslova zostra, během prvních tří minut se na nás vyvalí orquesta nasamplovaného rozbíjeného skla, aby poté přešel v různě chybově šumovou ambientní strukturu, do n í ž se prolíná i různě manipulovaná decentně rachoticí terénní nahrávka. Do takovéhoto neperiodicky statického prostoru čte Milan Knížák postupně všech svých deset Lekcí. Final skladby pak již patří pro toto hudební těleso tradičně valivé mase inkoherentního elektronického hluku v duchu jejich programového označení fraction music. Třiatřicetiminutová nahrávka byla pořízena v roce 2019 na vystoupení Knížáka s Opening Performance Orchestra na opavském festivalu Pohyb – Zvuk – Prostor. Druhou kompozicí je Broken Suite, studiový remix Knížákových nahrávek z cyklu Broken Music, tedy z prací s různě upravenými či destruovanými zvukovými médii, které autora již v sedmdesátých letech mezinárodně proslavily jako je dnoho z pionýrů experimentálního turntablismu. V provenení na tomto albu jde o pestrý a mnohovrstevnatý noise složený ze střípků široké škály hudby či vůbec zvukových záznamů všeho druhu, jednoduše jde o velice zábavnou sluchovou ha lucina ci. Well perfectní zvukovém zpracování snad není třeba ani upozorňovat, tato kapela si na něm zakládá dlouhodobě. Nejnovější desk, 2CD Chess Show (otros recuerdos de John Cage), je prvním průnikem Opening Performance Orchestra do katalogu dalšího mezinárodně významného labelu pro soudobou hudbu, německého Neos. Na fenomen šachovnice či pravidel pohybu šachových figur po ní narazíme v tvorbě Johna Cage mnohokrát v jeho různých tvůrčích fázích, počínaje kompozicí First Construction in Metal (1939), přes například jeho Chess Pieces (1944) z doby, kdy se Cage začíná setkávat s přelomovým výtvarníkem, konceptualistou i významným šachistou Marcelem Duchampem, až po performanci Reunion (1968), při níž Cage s Duchampem či s jeho manželkou hráli partie na elektrifikované šachovnici, jež s pohybem figur spoušt ěla v různých kombinacích hudební sekvence přes multikanálovou reprosoustavu. Mezitím v roce 1962 však Cage per skladbu Atlas Eclipticalis vycházel iz map hvězdné oblohy československého astronoma Antonína Bečváře, což OPO uvádějí také jako jednu z inspirací pro svůj projekt. V Show de Ajedrez toho ovšem pozoruhodně propletli ještě mnohem více. Na konceptu pracovali již v devadesátých letech a výsledek byl poprvé představen neveřejně pod názvem Cagemix, aby následoval další vývoj i vystoupení se čtyřmi notebooky a videoprojekcí pracující též se šachov nicí as r ůzně se zjevujícími fragmenty fotografií například z šachové partie mezi mistry Robertem Fischerem and Vasilijem Smyslovem z roku 1970. Pozdě přibyla navíc i paralelní práce s motivy a úryvky dalších Cageových klavírních děl (Números, cancioneros, piezas para piano de juguete) i ze skladby Vexations Erika Satieho, takže si výsledek řekl io zapo jeni živého pianista. Nynější dvojalbum přináší dvě verze této (jak jinak než) čtyřiašedesátiminutové kompozice (toto číslo ovšem nesouvisí je s počtem polí na šachovnici, ale is počtem schémat v Knize proměn – I- ťing). První disk obsahuje záznam ze zatím posledního živého provenení na Ostravských dnech nové hudby v roce 2017, kde se klavírního partu ujal německý velmistr Reinhold Friedl, též leader věhlasného tělesa zeitkratzer, na druh Ém CD se nachází studiová nahrávka s vynikajícím mladým českým hráčem Miroslavem Beinhauerem. Skladba je v podstatě uceleným blokem, přestože se formalně dělí na osm osmiminutových tracků. Jde vlastně o neustále plynoucí atonální koláž orquestalních úryvků, perkusivních samplů, různých kousků mluveného slova, elektronických barev a rozličné práce s klavírem samozřejmě včetně preparación Řazení techto stavebních prvků je v každém provenení odlišné zřejmě v důsledku aleatorické složky kompozičního půdorysu. Ten si ovšem při poslechu můžeme jen nejistě představovat, z hudební realizace totiž není snadno dekódovatelný a Opening Performance Orchestra o podrobnostech svých tvůrčích metodách nic moc dlouhodobě nesděluje. Osobně však mohu potvrdit, že touto nahrávkou se da opakovaně i jen bezstarostně kochat. Její forma je postavena zkrátka tak, aby nás po celé své trvání těšila constantním i variabilním ve správně nastaveném poměru, či aby mezi těmito označeními stírala rozdíly, jak to mají ostatně t ito tvůr ci často ve zvyku. Jan Faix |
