infotext:
CHESS SHOW (OTHER MEMORIES OF JOHN CAGE) »The sound is transformed and restored, but in an unrecognizable way! He will be reborn. It is a perpetual rebirth or reincarnation. it is life And it goes on and on.” This quote from John Cage's book For the Birds resonates in the individual versions of chess show with, a composition by the Prague Opening Performance Orchestra. The idea too chess show originated in the mid-1990s when the piece entitled cage mix played non-public. 1962 used John Cage for his composition Atlas Eclipticalis Star charts made by the Czechoslovakian astronomer Antonín Bečvář. Our goal was to continue this way of working, but using a real game of chess. Later became chess show Performed live five times, twice in an abridged version. The first chess show-The performance took place in Telč in 2007. To mark the centenary of John Cage's birth in 2012 chess show in the exhibition Membrane Disjecta for John Cage played in the DOX Gallery in Prague and in the Gallery of Fine Arts in Ostrava in an electronic version for four laptops and a video. The last live performance of chess show took place in 2017 as part of the Ostrava Days festival of contemporary music, with Reinhold Friedl as a soloist. The other version of chess show was created in the studio – Chess Show [4'34” version], in collaboration with Miroslav Beinhauer, a Czech piano virtuoso. "Maestro doesn't like music?" asked the piqued pianist, standing next to their table in the huge, empty hotel restaurant. "No, no, I don't like it," John Cage declined (from Sean Bronzell's essay Overlapping Legacies: Cage, Chess, Music (As We Use Them). And Richard Kostelanetz adds: »On p. 218 of Camps Unfamiliar Quotations from 2000 B.C. to the Present reads 'One of the loveliest sounds of all...is utter silence,' a quote attributed to my uncle Andre K., from the New York Journal-American, a forgotten newspaper, February 8, 1955; which I knew nothing about before, although it was Andre who gave me my first Cage records around 1963.« Opening Performance Orchestra, Prague, September 2021
CHESS SHOW This 64-minute piece uses fragments from Cage's works as sound material, which are randomly arranged and combined. Simultaneously with chess show becomes Reinhold Friedl Cages SongBooks list. In the manner of a quodlibet, the strict structure of chess show confronted with an unpredictable selection of other works: various piano parts from the number pieces, an unordered selection from the SongBooks, maybe even the Suite for toy piano and saties vexation. chess show contains not only the musical but also a visual component. The two elements are independent of each other and share only a 64-minute time structure, broken up into sixteen four-minute sections; the total duration corresponds to the 64 squares of the chessboard and the 64 hexagrams of the I Ching. In individual sections, the music and the samples as well as their durations, start and end points are randomized according to the guidelines of the I Ching certainly. Important processes were previously determined with yarrow stalks, while other parameters, such as time brackets, are determined by a random number generator. The visual component of chess show is based on the recording of a game from 1970 between the chess masters Robert Fischer and Vasily Smyslow (bird opening). We see a traditional black-and-white chessboard, and instead of chess pieces there is a layer of 22 black-and-white John Cage-themed photographs. Each move activates different fields and reveals the pictures below. The order of the moves is partly random. Apart from the temporal coordination, the visual level is independent of the sonic one. In 64 minutes, 128 images of different lengths (according to randomly generated time brackets) appear, which reflect the different thinking times for the individual chess moves. As the game progresses, the initially clear visual changes related to individual moves give way to gradually recurring glitches and sweeping changes. program: Chess Show (Other Memories of John Cage) CD 1 Chess Show [live version] (2017) 64: 00 [01] 08:00 p.m Opening Performance Orchestra, Concept & Electronics CD 2 Chess Show [4'34” version] (2021) 64: 00 [01] 08:00 p.m Opening Performance Orchestra, Concept & Electronics first recordings Press:
09.06.2022 Nova Alba Opening Performance Orchestra Pražské radikálně experimentalální těleso Opening Performance Orchestra na svých dvou new albech představuje tentokrát svou osobitou communication s tvůrčím světem Johna Cage a opět in Milana Knížáka. V listopadu loňského roku vyšel Opening Performance Orchestra již sedmý titul na belgickém labelu Sub Rosa, který stejně jako jejich první (Broken Re/broken, 2015) vzešel ze spolupráce s multimediálním umělcem Milanem Knížákem. Tentokrat si připomeneme snahy Knížákova sdružení Aktual z let 1967 – 1968 vytvořit Aktuální město, svobodnou creativení zónu, v rámci nichž Knížák napsal také deset krátkých programových textů , které naznačovaly směřování oborů a přístupů též plánované autonomní university (na autorových stránkách jsou ke čtení zde) . V lekci první je vyložen přístup k pojmu conflict, abychom byli připraveni na dalších devět, např. O snech, O víře, O umění, O lásce, vždy s odůvodněnou velkou svobodomyslností, místy s kampfy vždy s poetickými přesahy. Na stejnojmenném albu začne Aktual Univerzita doslova zostra, během prvních tří minut se na nás vyvalí orchestr nasamplovaného rozbíjeného skla, aby poté přešel v různě chybově šumovou ambientní strukturu, do n íž se prolíná i různě manipulovaná decentně rachoticí terénní nahrávka. Do takovéhoto neperiodicky statického prostoru čte Milan Knížák postupně všech svých deset Lekcí. Final skladby pak již patří pro toto hudební těleso tradičně valivé mase inkoherentního elektronického hluku v duchu jejich programového označení fraction music. Třiatřicetiminutová nahrávka byla pořízena v roce 2019 na vystoupení Knížáka s Opening Performance Orchestra na opavském festivalu Pohyb – Zvuk – Prostor. Druhou kompozicí je Broken Suite, studiový remix Knížákových nahrávek z cyklu Broken Music, tedy z prací s různě upravenými či destruovanými zvukovými médii, které autora již v sedmdesátých letech mezinárodně proslavily jako je dnoho z pionýrů experimentálního turntablismu. V provedení na tomto albu jde o pestrý a mnohovrstevnatý noise složený ze střípků široké škály hudby či vůbec zvukových záznamů všeho druhu, jednoduše jde o velice zábavnou sluchovou ha lucinaci. Well perfectní zvukovém zpracování snad není třeba ani upozorňovat, tato kapela si na něm zakládá dlouhodobě. Nejnovější deska, 2CD Chess Show (other memories of John Cage), je prvním průnikem Opening Performance Orchestra do katalogu dalšího mezinárodně významného labelu per soudobou hudbu, německého Neos. Na fenomén šachovnice či pravidel pohybu šachových figur po ní narazíme v tvorbě Johna Cage mnohokrát v jeho různých tvůrčích fázích, počínaje kompozicí First Construction in Metal (1939), přes například jeho Chess Pieces (1944) z doby, kdy se Cage začíná setkávat s přelomovým výtvarníkem, konceptualistou i významným šachistou Marcelem Duchampem, až po performanci Reunion (1968), při níž Cage s Duchampem či s jeho manželkou hráli partie na elektrifikované šachovnici, jež s pohybem figur spouštěla v různých kombinacích hudební sekvence přes multikanálovou reprosoustavu. Mezitím v roce 1962 však Cage per skladbu Atlas Eclipticalis vycházel iz map hvězdné oblohy československého astronoma Antonína Bečváře, což OPO uvádějí také jako jednu z inspirací pro svůj projekt. V Chess Show toho ovšem pozoruhodně propletli ještě mnohem více. Na konceptu pracovali již v devadesátých letech a výsledek byl poprvé představen neveřejně pod názvem Cagemix, aby následoval další vývoj i vystoupení se čtyřmi notebooky a videoprojekcí pracující též se šachov nicí as různě se zjevujícími fragmenty fotografií například z šachové partie mezi mistry Robertem Fischerem and Vasilijem Smyslovem z roku 1970. Pozdě přibyla navíc i paralelní práce s motivy a úryvky dalších Cageových klavírních děl (Number Pieces, Song Books, Pieces for Toy Piano) i ze skladby Vexations Erika Satieho, takže si výsledek řekl io zapo jeni živého pianisty. Nynější dvojalbum přináší dvě verze této (jak jinak než) čtyřiašedesátiminutové kompozice (toto číslo ovšem nesouvisí je s počtem polí na šachovnici, ale is počtem schémat v Knize proměn – I-ťing). První disk obsahuje záznam ze zatím posledního živého provedení na Ostravských dnech nové hudby v roce 2017, kde se klavírního partu ujal německý velmistr Reinhold Friedl, též leader věhlasného tělesa zeitkratzer, na druhém CD se nachází studiová nahrávka s vynikajícím mladým českým hráčem Miroslavem Beinhauerem. Skladba je v podstatě uceleným blokem, přestože se formalně dělí na osm osmiminutových tracků. Jde vlastně o neustále plynoucí atonální koláž orchestralních úryvků, perkusivních samplů, různých kousků mluveného slova, elektronických barev a rozličné práce s klavírem samozřejmě včetně preparaci. Řazení techto stavebních prvků je v každém provedení odlišné zřejmě v důsledku aleatorické složky kompozičního půdorysu. Ten si ovšem při poslechu můžeme jen nejistě představovat, z hudební realizace totiž není snadno dekódovatelný a Opening Performance Orchestra o podrobnostech svých tvůrčích metodách nic moc dlouhodobě nesděluje. Osobně však mohu potvrdit, že touto nahrávkou se da opakovaně i jen bezstarostně kochat. Její forma je postavena zkrátka tak, aby nás po celé své trvání těšila constantním i variabilním ve správně nastaveném poměru, či aby mezi těmito označeními stírala rozdíly, jak to mají ostatně t ito tvůrci často ve zvyku. Jan Faix |
